21.3.2024-čtvrtek
Lupínka obdržela vstupenky do ZOO, a tak jsme se rozhodli tam vypravit. Počasí bylo nadějné, a tak jsme brzy ráno vyjeli. Už v trobojelusu s námi jela babice toho typu, co já naprosto nesnáším. Ten typ lidí se domnívá, že je všude doma a sám a že je všechno jeho. Takže babice jaskotala na celý dopravní prostředek, vysvětlovala své ratolesti kde kdo bydlí, takže všichni v trobojelusu věděli, kde mají příbuzné a vůbec se ta baba chovala příšerně. Naštěstí nešla do ZOO ale někam do pryč.
S turniketem nebyl problém, a tak jsme vlastně vrchní část skoro jen proletěli. Chtěli jsem se soustředit spíše na tu spodní, konkrétně její konec, který jsme posledně jen odbyli. Zastavili jsme se jen u surikat. Nebylo tu nic k vidění, neb byly venku jen dvě, a to pouze chvíli. Zde jsme tedy alespoň sezobli první část svačinky.
Dole v parku jsme zjistili, že i tady je skoro všechno uzavřeno, například cesta ke slonům, a mne začaly bolet všechny součásti mého těla. Netuším proč, neušli jsme přece žádnou velkou vzdálenost. Prostě jsem byl velmi vděčen za lavičku, kde jsme sezobli druhou část naší bohaté krmě.
Pak už jsme jen vystoupali kopeček, zastavili se u jaguárů a kolem lachtanů prošli ven. Zde jsme chtěli zakoupit pohlednici, a protože ty klasické již nebyly, koupili jsme takovou tu 3 D. A protože tu neměli známky do cizích států, rozhodla moje moudrá hlava, že půjdeme dolů do Štípy na poštu. Z předpokládané zastávky nic nejelo, tak jsme pak přešli na druhou a odsud už dojeli až do Zlína na novou zastávku jež slove Univerzitní park a odsud jsme se dobelhali domů. Tedy já. A to byl konec výletu, který nebyl špatný, ale také ničím zvláštní.
Ve Zlíně dne 26.3.2024 v 6:40 ©Pitryx
Celé album