24. vandr, chata Kudlov 18. 8.pátek-20.8.neděle 2023
18. 8.pátek
Vyjelo se odpoledne po druhé hodině. Čekal jsem u zastávky a pokračovali jsme MHD až na zastávku do Kudlova. Vystoupili jsme nad hospodou a dali jedno od čepu.
Pak jsme pokračovali po cestě a já Lupínce ukázal chatu, kterou jsem měl kdysi pradávnou koupit. K tomu se ještě dostaneme. Pak jsme šli krátkou oklikou lesem a chvilku čekali na majitele chatky, kde jsme měli v sobotu přebývat. Ten se po chvíli objevil, ukázal nám co kde je a odplul. My se rozhlédli a Lupínka navařila polívku, které jsem jedl jen málo, neb jsem se rozhodl zhubnout. Pak jsme si na chviličku lehli a Lupínka usnula jako špalek, což se nedivím protože vstávala ve čtyři ráno. A to chrápání tu nikomu nevadilo, protože hluk řezání dřeva pilou na chatu prostě patří. Já šel ještě na terasu, kde se ke mně měla místní kočka a nedala se odehnat. Všemožně se lísala a překážela mi ve čtení.
Jo, já tu objevil knihu od pana Marka, tedy všechny tři o pražské mordpartě, jistě račte znát. Já to četl kdysi hodně dávno a tak jsem se díky té knize rád vrátil do mladých let. Tohle byly všechny tři knihy v jedné a já věděl, že to nestihnu přečíst všechno, takže jsem si vybíral jen mé oblíbené povídky. Když už pak byla tma, dodržel jsem zásadu bez elektriky a četl jinou knihu v mobilu. Nu a pak jsem šel spát také, ale moc jsem toho nenaspal. Bylo děsné horko a můj minivětráček sice zaháněl to nejhorší, ale přece jen to bylo málo.
19.8.Sobota
Hned ráno, dokud ještě nebylo horko jsme vyrazili na mnou slíbenou vycházku. Šli jsme kolem obchodu, kde jsme se stavili miláčkovi na svačinku, přes vesnici na její konec. Zde nádherný výhled až na Beskydy.
Také jsme usedli a delší dobu se kochali krajinou. Posléze jsme se vraceli oklikou přes vrchní část Kudlova zpět na chatku. Při této cestě jsme to už vzali zkratkou a já našel asi dva hříbky žlutomasé.
Pojedli jsme gulášovku z pytlíku a odpočali si. Po jídle vyrazili jen tak z legrace do lesa hned vedle chajdy a našli jsme jich ještě pár. Proto jsem se rozhodli mrknou se ještě ráno po cestě domů. I bedly jsme si nechali na druhý den. Pak byl návrat do chatky. Zde jsem ještě chvíli debatil s majitelem, který si pro něco přišel a zaujala mne jeho věta o tom, že je v kolonii moštárna. Tam jsme pak šli pro vodu, tedy pitnou a já jsem hned vedla chaty kde bydlel majitel viděl tu, kterou jsem ve skutečnosti chtěl koupit. Té předešlé, kterou jsem Lupínce předtím ukazoval se podobala právě tou šikmou střechou až k zemi. A já si spletl kolonie. Zahrádkářské. Na sto procent jsem si však byl jist až právě u té moštárny, zde jsem to poznal definitivně. Inu, po čtyřiceti letech a mé skleróze…
Takže jsme nabrali vodu a šli zpátky. V chatě jsme si chvilku četli na terase, pozorovali houfy netopýrů a zůstali až do první hvězdičky. Já toho zase moc nenaspal, ale co se dalo dělat.
20.8.neděle
Vyrazili jsme poměrně brzy, přesto, že jsme chvilkami nespali. Ona si totiž ta kočka vlezla za námi do cimry a chtěla se mazlit. Lupínka ji vyrazila ihned tvrdě a nekompromisně, ale kočka to měla hodně na háku a obtěžovala dále. Nakonec však odešla a už jsme ji neviděli. Nu, protože bylo brzy ráno a my vstávali jak jsme zvyklí, tak jsem musel probudit majitele. Ten zkontroloval elektriku a když zjistil, že jsme neměli skoro žádnou spotřebu, nemohl to pochopit. My se pak vydali domů boční brankou přes les, kde jsme ještě sebrali včera viděné bedly a našli pár hříbků.
Cestou jsme jich ještě dost přidali. Nachystané překvapení mi vyšlo, protože jsem tvrdil že jdeme na spodní zastávku a Lupínka tomu věřila, ale už u betonového plotu u garáží začala čmuchat podraz. A když jsme vylezli kousek od baráku, byla překvapená dost, i když se domnívám, že to tušila. Domů jsme došli v poklidu, jen Lupínka se vracela pro sáček s houbami, který nechala u cesty. Vrátila se smutná, neb jej někdo prý odnesl. Veselá byla až když zjistila, že je pod židlí. A tak máme houby nasušené.
Zlín 29.08.2023 16:28:15 © Pitryx