Následujíc text nemá opravené chyby a slohovou stránku.
Tudíž je třeba jej brát s rezervou!!!!
2.1.2025 První letošní výlet
Vyjeli jsme ráno v osm nula pět naftabusem a to linkovým, který nás zavezl až na zastávku Mladcová-hřbitov. Zde jsme vystoupili a dali se po hlavní cestě, protože jinudy to jaksi nejde. Kolem svištěla auta jedno za druhým a nebylo to zrovna dobré. Naštěstí je odbočka směr Orlovy paseky jen kousek a tak jsme po polní cestě šlapali dolů, kde mne zarazila cedule s nápisem, že jde o soukromý pozemek. Nakonec jsme se ocitli na dvorku u baráku a vydali se zpátky. Kdybych se podíval do mobilu, nemuseli jsme sem lézt. Takže jsme šli zase ještě kus po asfaltu až jsme došli na druhé vyhlídkové místo
Za ním už byla odbočka, která byla správná. Terén tedy nic moc, kamení, takové to sypané, ale šlo se vcelku dobře. Sem tam byl něco sněhu a v údolé jsme dokonce na sekundu zahlédli srnečky. Zde Lubka oškuaa skácenou borovice a nyní nás čekal výstup jak na Mont Blanc. Hrb to byl neuvěřitelný a já co chvíli odpočíval. Dokonce jsem se musel na chvíli posadit na strom a odpočívat. NAkonec jsme to však dali a ocitli se u odpočívky. Zde jsem udělal pár fotek, dali vrcholové pitíčko, pozdravili psa i s majitelkou a vydali se dále k cíli naší cesty.
NAšli jsme ho, tedy onen Uriášův kámen a já se chystal fotit. Sájl jsem pro selfie tyč, kterou jsme chtěl použít jako stativ a hle co jsem nalezl. Vůbec nic. Zděšeně jsem po ní pátral po všech kapsách a zjistil, že jsem ji asi nechal na dpočívce, ze které jsme již odešli.
Tak jsme udělili pár fotek jen tak, a vydali se zpátky na osudové místo. Tyč zde ležela na lavičce přesně tam, kde jsem ji zappomněl. Vynadal jsme ji pořádně a ani jsem ji nechtěl zpátky. Řekněte sami, co s takovou tyčkou která se naumí ozvat, když jdete pryč a ona je na lavičce. Nu, vzal jsem ji nakonec na milost a opět jsme se vraceli až k další odpočívce. Zde jsme spatřili stromek nazdobený zeleninou a kousky pomeranče, asi pro zvířátka. Šli jsme dále až na kraj lesa. Po levé ruce byla Ostrá horka a celkem hezký výhled.
Zde jsme chvilku koukali na Zlín apk se dali směrem dolů do města po ulici Na kopci. Po té jsme došli až na pasecký autobus, kde jsme ovšem museli půl hodiny čekat, protože nám před nsem ujel. JAko vždy. Mně už tak bolel kloub, že jsem nechtěl pokračovat pěšky a tak jsme si zahráli písmenka. Naftabusem městské dopravy jsme pak zajeli až na zastávku ŠKlní, kde jsme si zašli na koláčky. TRy ovšem nebyly, tak jsme koupili alespoň podmáslový chleba a pak už šli domů. Došli jsme to v pohodě i přes bolesti v kloubu.
Ve Zlíně 3.1.2025 ©Pitryx
Zde celá fotogalerie
Mapka výletu