pátek 21.4.2023
Odjeli jsme čtyřkou od podchodu. V trobujelosu seděla známá z Letné, tak jsem chtěl představit tu moju polovičku, jenže jsem zapomněl jméno té známé, tak z toho byl takový hezký mini trapas. Z trobojelusu nás vyhodili do naftabusu, kde si dal pan řidič načas, než vyjel a tak jsme přípoj ve stanici Štípa škola stihli tak tak.
Na konečné jsem si nemohl vzpomenout, jak jsem chodíval na Kašavu, ale to nevadilo. Šli jsme křížovou cestou až nahoru a pak k vyhlídce, kde jsem přehlédl odpočívku. Takže jsme sedli, tedy já, na pařez až u hlavní cesty a požili vrcholové pití. Pak následoval hnusný kus po hlavní cestě, nervy a humus, ale došli jsme až k další odpočívce, velice hezky usazené přímo u té cesty. Výhled však byl nádherný.
Posléze cesta dolů přes sad, zde moje drahá natočila včelstvo a byla ráda, že ji některá včelička přitom nepřepadla a nedal klovanec.
Posléze mírné stoupání mezi plůtky zahrad a zase po asflatce, ale už vedlejší cestě. Zde si přihopsal králík z levé strany středem asfaltové cesty. Chvilku na nás civěl a pak prchal. Ještě jsme ho asi dvakrát zahlédli. Prošli jsme kolem ovcí i krav a u vysílače nešli rovně do Hrobic, ale odbočili jsme doleva na Nového dvory. Cestou byl u ohrady kůň, tož jsem si s ním povídal a došli jsme až a zastávku.
Odtud jsme měli vyjet do Březové a pak do Zlína. Naftabus ne a ne jet, až nakonec přifrčel, ale neobtěžoval se zastavit a zvesela pokračoval do vesnice. Teprve pak jsem si všiml cedule zastávka na druhé straně. Nu, což. Vydali jsme se na cestu pěšky do Slušovic. Nějak moc to nevadilo a já mohl Lupínce ukázat dostihovou trať.
Pomaličku jsme pak došli až na místní mini nádraží, odkud jsme dojeli až do Zlína.
Zápis dokončen až 20.5.2024 ©Pitryx