(25.2.2023 – soboťák)
Mělo se jet již minulý týden, ale strašně pršelo, a tak jsme to zrušili. Pršelo i sobotu ráno, tedy od půlnoci, ale tentokrát jsem už výlet rušit nemínil. Tušil jsem, že budeme muset kousek cesty blátem, takže jsme obuli finky a vyrazili. Vyjeli jsme v 9:45 ze Zlína autobusem do Šarov. Seděli jsme na čelních sedadlech skoro vedle šoféra, kterého nějaká paní informovala o tom, že mu tam vzadu někde teče voda. Evidentně jej to nevzrušilo a zcela jistě by jej zajímalo více, kdyby tam tekl rum.
Vystoupili jsme v Šarovech a po asfaltu došli až k začátku křížové cesty. Já zprvu myslel, že je to nějaký zbytek bunkru na ti vzdálenost, ale byl to jeden z křížů. Pokud někdy vyhlásím soutěž o nejhnusnější křížovou cestu, tak to bude tahle.
ˇMatlali jsme tedy bahnem nahoru, a zde jsme u pamětního kamene požili vrcholové pitíčko. Nadělal jsme nějaké fotky a pak už jsme pokračovali po rovině a asfaltu. Ještě jsme očíhli ten zvláštní patvar na poli
a došli jsme až do vesnice Lhota. Zde odpočinek na konečné autobusu a pak ještě kousek pěšky k další zastávce. U hospody kontrola, zda náhodou neotevírají dříve a pak jsme se ještě podívali na boží muka. Následně jsme již zůstali na zastávce, kde jsme hádali písmenka (hra v mobilu) a už se scházeli místní. Nějaká paní s námi zavedla řeč, protože se tam lidi sháněli po akci se zabíjačkou. Domů jsme dojeli v pohodě, zašli do obchodu a hybaj dom.
Počasí jsme měli vynikající, hodně pod mrakem a nahoře dokonce chvíli padal sníh.
Resumné: Super výletík Sice krátký, ale stačil. 90 %.
