7. výlet na Kašavu – Vítejte na našem novém webu!

Odjezd ráno ze Zlína, autobus poloprázdný. Projeli jsme všech devadesát sedm okolních vesnic, než jsme tam dojeli, ale dojeli jsme. Jako první byla návštěva vyhlášené cukrárny, kde jsme si dali velkou vanilkovou zmrzlinu, z čehož měla pak mužská část výletu trošku potíže.

Následovala cesta kolem domků, kde právě u jednoho stála policie. Bylo nám divné, kdo nás udal, ale policisté si nás nevšimli a nechali nás projít i s nakradeným zlatem.

Pak již byl začátek křížové cesty, o které podrobnosti naleznete též zde na tomto webu. Zde jsem u jedné ze zastávek zamachroval právě koupenou dalekohlednou rourou, kterážto byla nazvána mým chrobáčikem kaleidoskopem a za tuto urážku hodně drahého dalekohledu jsem s urážející polovinou výpravy skoro deset sekund nemluvil. No dobře, stál přes dvě stovky a je to jen monokulár, ale na naše potřeby je naprosto dostačující. Pak jsme pomaličku pokračovali nahoru po křížové cestě.

Zde jsme natočili několik celovečerních snímků, jež můžete vidět na odkaze, který sem přidám až bude čas. Vypili jsme „poldeci“, tedy borůvkové a ještě chvíli odpočívali.

Pak jsme se ještě vydali směrem na Podkopnou Lhotu, ušli asi půl kilometru a když jsem seznal, že zde asi ono jezírko co bylo na mapě není, vraceli jsme se. Cestou se podařilo nafotit nádherného motýla, jemuž jsem ihned přidělil název Smrkáč pretekový a pod tímto názvem i později zveřejnil na ksichtí knize. Nevím jak mne ten název napadl, asi jsem si vzpomněl na Okáče a aby tam bylo něco i z mateřštiny druhé poloviny výletu, tak jsem tam mrsknul preteky.

Pak jsme se tady vrátili ke kapli a mi to nedalo hledat ono jezírko. Našel jsem ho, když jsem vylezl nahoru za krmelec. No, byla to vyschlá kaluž s mokrým listí a vedle toho něco jako týpí, ovšemže ne z buvolích kůží.

Pak jsme ještě šli směrem od příchozí cesty rovně, asi zhruba také půl kilometru, kde jsem doufal odbočit na asfaltku, ale borec si to tam omotal elektrickými dráty, takže jsme se vrátili.

V naprosté pohodě jsme došli do půli křížové cesty, kde mne chytil kloub, ale bylo si kde sednout tak jsme odpočali, a již bez potíží došli opět do Kašavy.

Z nakradeného zlata jsme si koupili zmrzlinu, tentokráte jahodovou. Přibrali jsme pár zákusků a šli na autobus, který nás pak v pohodě dovezl až domů. Jen již ve Zlíně špatně odbočil a tak jsme se projeli až do Prštného, abychom se pak vrátili zpět na nádraží. Proč to řidič udělal nám není známo.

Resumé: Velmi hezký výletík až na tu bolest v kloubu naprosto úspěšný. 90 %.