Ráno v 8:30 odjezd do Vsetína. Zde lehká snídaně z domova, chléb s paštikou a rum. Tedy, přesněji čaj s rumem, který jsem vařil já a dokonale ho zkurvil, neb toho rumu tam bylo málo. Pak přestup na vlak, kde jsem se lekl, že jsem koupil jízdenku od špatné společnosti. Naštěstí tomu tak nebylo a do Velkých Karlovic jsme dojeli v poklidu.
Tento poklid byl jen tichem před bouří, neb sněhu bylo dosti a Lupínka usoudila, že je vhodné starého a nebohého, bezbranného chudičkého strace zkoulovat. Ovšem ihned jakmile byla vržena první koule, stařík zcela nečekaně zaútočil a milá Lupínka ležela na bělostné přikrývce.
Sice pak ještě nebožáka chvíli pronásledovala, ale nakonec to celé skončilo políbením u rozcestníku nebo co to tam bylo.
Odsud, z konečné vlaku se šlo po chodníku u hlavní cesty až na Velké Karlovice, zastávka. Zde krátká prohlídka kostela Panny Marie sněžné a blízkého okolí. Tady někde kolem se točil seriál „Doktor Martin“, „Ranč u Zelené sedmy“ a také „Strážmistr Topinka“. Z filmů zde pár záběrů „Děvčice z Beskyd“ a „Stíny horkého léta“. To vše jsme prošli a pokračovali k zastávce. Zde se svačilo. Tedy jen Lupínka, ženská část výletu. Ta mužská si musela doslova vyžebrat, aby se šlo na chvilku sednout na lavičku, neb páteř hlásila jistá zneklidnění.
Když se tedy jedna z poloviny výletu napapala a nabumbala, pokračovalo se směrem od Karlovic na Pluskovec. Došli jsme až k dřevěným sochám, které jsou přímo fascinující.
Docela by mne zajímalo, proč na serveru zajímavosti, nebo všeobecně Velkých Karlovic nejsou nijak zmíněny. (Stav v měsíci únoru 2021).
Celkem by to byla nádherná procházka, nebýt slunce, které to do nás nekompromisně pralo v jednom kuse a aut. Nevěřte tomu, že je největší provoz na Václaváku, ten se může zahrabat sobotnímu provozu Velkých Karlovic.
Vylezli jsme nahoru do svahu se sochami a moje polovička odmítla vylézt po železných schodech ještě výše, úplně nahoru, kde asi začínal vlek. Ani přes lákání nechtěla. Vyhrůžky nepomohly a příslib zakoupení lahve džinu také ne. Takže jsem tam nelezl ani já a šli jsme dolů. Pak jsme se ještě motali kousek po asfaltu směrem na Pluskovec, ale to už páteř přímo nadávala, takže jsme se slalomovým způsobem kličkování mezi jedoucími auty dostali bez nehody zpět na zastávku.
Mimochodem, z této zstávky je krásný výhled na mini kostelík. Račte mrknout na videjko niže. Velmi milé.
Odsud odjezd vlakem, ve kterém průvodčí hodně dlouho dumal nad průkazkou mé polovičky, a nakonec z ní vyjel dvě jízdenky, což by správně ani nemělo fungovat.
No, a protože nikdo neposunul odjezd autobusu asi o dvě minuty, museli jsme jet do Lužného, část Neratov Vůbec jsme netušili, že Lužné nějakou část má, takže byla chvíli panika v autobuse, ale místní nás navigovali, takže se to obešlo bez dalšího incidentu. Zde jsme se pohoupali na mostě což se nesmírně líbilo Lupínce a to tak, že z něj zbaběle prchla a málem se zastavila až někde v Kanadě. Pak už nám jel autobus a tím jsme dojeli až do Zlína.
HODNOCENO: Auta a zase auta + počasí. 70%
jjjj, peeekné fotočky