Posted on

Vyjeli jsme dříve, než byl původní plán. Místo abychom vyrazili až po desáté, jeli jsme již v 8:45 z nádraží.  V autobuse byli čtyři lidi.  

Vystoupili jsme na konečné v Provodově a pěšky došli na křižovatku Maleniska, odkud se už mělo šmatlat do hrbu. Bylo však třeba se připravit, takže se zabralo odpočívadlo a Lupínka hned navrhovala jídelní pauzu. Protože jsem měl strach, aby hlady neohlodala dřevěné nohy na lavičce, souhlasil jsem. No a když moje polovička ukojila své hladové chtíče, vyrazili jsme.  

Hrb je to pořádný, a tak už u hřbitova jsem supěl jako parní lokomotiva a ke kostelu jsem došel značně zadýchán. Zde pár normálních fotek a pak selfie, které pořád neumím.

Po nás přišli dva lidé, pán měl skautský klobouk, který sundal, když nás zdravil a mne tím sundal z lavičky, protože se domnívám, že slušní lidé pradávno vyhnuli společně s mamuty. Nu a pak začalo stoupání číslo dvě. Terén byl hodně nepříjemný, nejde o to, že byl prudký, ale o to, že to dost klouzalo a v polovině jsme narazili dokonce na kusy náledí. Naštěstí zde byla lavička, kde jsem coby nemohoucí kmet spočinul. Ale moje drahá, byť mladší , zde spočinula na chvíli také.   

Pak jsme pokračovali dále trochu mírnějším sklonem, ale o to zákeřnějším, že pod listí nešlo vidět a když jsem asi po padesáti metrech ucítil křupnutí v kotníku, pronesl jsem hodně neslušných výrazů, za které se většinou stydím. Naštěstí to bylo jen to rupnutí, noha byla v pohodě, a tak jsme došli až do cíle pochodu, tedy ke kapličce. 

Zde odpočinek a požití zbytku čaje (bez rumu). Cesta k pramenům byla zavrhnuta oběma hlasy, a proto se šlo zpátky dolů. Už bez potíží jsme došli na křižovatku odkud jsme vyšli. Zde nádherná zastávka, pokud to tedy zastávka byla. Také se odehrál malý zázrak, autobus nám jel už za půl hodiny. Poprvé co se vracíme odkudkoli jsme použili výstup na Náměstí míru a bez potíží, mimo mých bolesti zad, dorazili až domů. 

HODNOCENÍ: Velmi hezký výletík s ucházejícím počasím a pohodičkou pohodou. 95% 

+++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++

Níže je videosekvence některých fotek, neumím to, je to jen pokus.

Zde jsou všechny fotky mimo křížové cesty. Klikejte na šipku vpravo. Fotky zvětšíte klikem přímo na ni. Ovšem POZOR, budete přeneseni na jiný web.

8.výlet na Maleniska a

6 Replies to “6. výlet na Provodov a Maleniska”

  1. doooobrýýý, jen připomínka: chybí mi tam Manitůůů, kanoe, luky a šípy a místo károvaných čelenek, ty pravé indiánské, mustangové, týpí, mučící kůl, mokasíny jsou prominuty-laskavě

    1. No jo, možná tam někde byl i ten Manitů, jen se jmenuje jinak, křesťané mu tuším říkají Bůh, což je pitomost protože Bůh je titul a ne jméno. Mám pocit že to zní Jahve, nebo tak nějak. Ty výklady se nám kapánek různí. A indiáni jako takoví jsou díky bělochům dávno vyhubeni. A mučící kůl? To bylo to stoupání, pro mne hotové martyrium.

  2. nevím, co neumíte, mně ty fotky připadají úžasné, občas bych sice uvítala místo okapu a rozbité omítky neuseklého Piku s lupkou, ááááále, to už je „jenom muška jenom zlatá“

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *