Tento mini výšlap byl odpočinkový s posezením u vody. Cesta po asfaltce, kde se to kolisty jen hemžilo. Ovšem i bruslaři. Takže jsme, co chvíli uskakovali. Cestou jsme spatřili dvě zvířátka, jednoho ptáka, který zaujal Lupínku. Jak by také ne, ženská no. Ta ptáky zná, a tak tvrdila, že je to jeřáb.
Já ptáky neznám, takže jsem neodporoval. Podle mého náhledu je ale jeřáb na stavbě a nemá co pohledávat u splavu na Dřevnici. Fotka není, přestože jsem fotil. Ve výsledku se však doma ukázala tak špatná, že jsem ji sem raději ani nedal. Na té fotce to klidně mohl být i buldozer nebo lehký kulomet a stejně byste nic nerozeznali. Takže fotečka zůstala v archivu.
Pak jsme uviděli hlodavce, který důvěřivě plul směrem k Lupínce, kterážto se rozhodla dáti mu něco ze svých skrovných zásob. Hlodavec však na ně zvysoka kadil a ukryl se za jakési rostliny. Zde byl přepaden mnou a požádán o pár fotek. Tak tedy zapózoval a pak odplul. Nepovídal kam.
My jsme pak pokračovali směrem od Příluku na Želechovice. Prošli jsme louku a nakonec se vrátili k hospodě, kde jsme spolu poprvé vyžahli jedno pivo. Každý svoje ne jedno napůl!
Načež jsme se potácivým krokem, po tom jednom pivu vydali k prameni pro vodu. Do Dřevnice z mostu nespadl ani jeden z nás. Nabrali jsme vodu a jeli trobelesujem, nebo jak se tomu nadává, domů.
Závěr: Obyčejný a pohodový výlet, spíše taková vycházka. Počasí dobré, terén nenáročný, takže za 95 % kvůli těm kolistům a bruslařům, ale je nutno vzít v potaz fakt, že je to cyklostezka.
Super moc pěkně dokumentované 🙂jste skvělý .👍👍👍
Moooc děkuji za pochvalu. Potěšila a dodala chuti pokračovat.
v ohybu Dřevky už téměř v Příluku bývala farma – nutrie, bylo tam toho plno, buď jde o zbytek, nebo to tam ještě je
To je možné. Možná zdrhla. Nepátral jsem. Možná se poptám.
jo, a zabudla som-ta voda na Příluku je už roky závadná, bacha na to
Hanka
Jo, četl jsem, že se již nedoporučuje. Ostatně my to brali jen na kávu,takže když se převaří…